Asi tak vyvolávali kameloti hlavní zprávu svých novin na jaře roku 1910. Snad by se ještě našli ojedinělí pamětníci oné události a snad by si také vzpomněli na to, jak celé Zemi tehdy podle vědců hrozila otrava kyanovodíkem z ohonu komety, kterým měla Země projít v noci z 18. na 19. května a setrvat v něm celých šest hodin. Naštěstí to byly liché obavy a další návrat této první dámy mezi komety byl sice velmi efektní, avšak pro lidstvo naprosto neškodný. Na Halleyove kometě už dnes astronomové nevidí nic záhadného. Patří do naší Sluneční soustavy, na svojí elipsovité trase od Slunce až za oběžnou dráhu planety Neptun létá přibližně 16.000 let a bude tak činit ještě nejméně do roku 5.000 n.l., její zatím nejkratší oběh trval 74 let 153 dnů, nejdelší 79 let a tři měsíce. Mechanika jejího pohybu přesně odpovídá Keplerovým zákonům a je možné proto její polohu předpovědět s poměrně velkou přesnotí. Není divu, že po efektním představení této vlastaice v roce 1910 se všichni těšili na její další návrat v roce 1986. Ten však pro obyvatele severní zeměkoule patřil k těm nejméně šťastným a pro laickou veřejnost byl spíše zklamáním, i když vědci si samozřejmě přišli na své a poslali za ní hned šest různých sond.
číst dál