Vždy, když se mě někdo snaží vyděsit nějakou ohavnou futuristickou vizí, připomenu mu jednu takovou předpověď z roku 1903. New York měl podle ní už za pouhých deset let (či tak nějak) zmizet pod osmimetrovou vrstvou hnoje. Samozřejmě za předpokladu, že již tak vysoký počet newyorských koňských povozů, kočárů a drožek bude stoupat stávajícím neblahým tempem. Autor této vize jaksi nedocenil vynález spalovacího a motoru a kdyby tehdy varoval před výfukovými plyny, musel by být buď génius nebo jasnovidec. Ono totiž předpovídat budoucnost není jen tak, a to i když se člověk v tomto oboru považuje za víc než jen poučeného laika.

Hned celá řada předpovědí budoucího technického vývoje se objevila v časopise Věda a technika mládeži, který v roce 1955 následoval „vzoru sovětského časopisu ZNANIJE-SILA“ a „vypravil ukázku čísla“ z roku 1975, aby „svým mladým čtenářům“ ukázal „výhledy do pokroku vědy a techniky v příštích dvaceti letech“.

Za těch dvacet fiktivních let došlo k řadě převratných událostí. Právě 18. 2. 1975 sovětská kosmická loď na atomový pohon s šesti členy posádky úspěšně přistála po šedesátihodinovém letu na Měsíci. Ve skutečnosti však na Měsíci přistáli dva Američané již o šest let dříve a cesta jim trvala necelých 110 hodin. Časový odhad však „sedí“ i bez atomu, protože Apollo 11 strávilo nějaký čas různým čekáním. Rok 1975 se přesto do skutečných dějin kosmonautiky zapsal, a to historickým setkáním americké a sovětské kosmické lodi (Apollo10 a Sojuz 19) na oběžné dráze.

Dodnes nenaplněná zůstala další kosmická vize, a to získání nového měsíce Země. Ke starému Měsíci měl přibýt ještě asteroid Eros, který měl být někdy po roce 1975 Zemi blíže než Měsíc. Potom už na něm stačí jen přistát a několika jadernými výbuchy změnit jeho dráhu tak, aby již navždy obíhal Zemi. Jednoduché, prosté, elegantní, ale zatím nesplnitelné. Eros byl zatím Zemi nejblíže v roce 1931, kdy jej od Země dělilo stále ještě 24 mil. km. A protože vzdálenost Země – Měsíc se pohybuje mezi 356 000 km a 407 000 km, je jasné, že Eros za oběžnou dráhu Měsíce nepronikl a podle astrononů ani nikdy nepronikne. Což je dobře, protože takové přiblížení tak velkého tělesa (dnes se uvádí délka 33 km) by mělo pro Zemi nejspíše značně nepříznivé až katastrofické důsledky.

Nesplněny zůstaly i vize z následujících článků o meziplanetárním letadle, mezikontinentálních stratosférických letadlech, atomovém vlaku jezdícím na trase Peking – Moskva – Praha – Varšava – Norimberk – Paříž – Ostende rychlosti cca 500 km/hod, natož aby naše podniky měly vlastní podnikové helikoptéry. Časopis popisuje i řadu drobnějších objevů, například šedesátikilometrové geologické vrty a naprosto přesné předpovídání zemětřesení. Velkého pokroku dosáhla medicína s bezpečnou diagnózu jakéhokoliv druhu rakoviny z kapky krve a následnou stoprocentně účinnou léčbu naočkováním radioaktivního séra, přičemž pacient může chodit dál normálně do práce.

Velkých úspěchů bylo dosaženo i ve stavebnictví. Dopravu téměř dvou milionů Pražanů zajišťuje metro, které již v roce 1975 mělo dvě trasy (ve směru sever-jih a východ-západ) a na Prvního máje 1975 měla být zprovozněna trasa třetí, okružní. A to konec konců nebyl tak špatný odhad, protože první trasa metra, C, z Kačerova na Florenc, začala jezdit v roce 1974. A v roce 1975 byl už dva roky v provozu i správně předpovězený Nuselský most. Pozurohodný je i dvanáctikilometrový Ďumbierský tunel, jehož stavba pod Ďumbierem byla ve fiktivním roce 1975 právě zahájena. Byl ražen úplně novou metodou pomocí generátoru vysokofrekvenčních kmitů. Rozrušená hornina se částečně odtěžuje a částečně hned přetavuje do stěny tunelu. Jiným způsobem ražení tunelů bylo chemické rozrušení tvrdých hornin. Na měkké horniny platí zase zmražení a následné odtěžení.

V roce 1975 už také rok nebylo problémem zásobování všeho obyvatelstva „všemi produkty zemědělské výroby“. Konkrétněji je však popsáno jen pěstování tuzemských plodin (obilí, brambory). Na poli se mělo dosahovat výnosu až 91 metráků pšenice z hektaru a hydroponicky dokonce až 250 metráků z hektaru. Neřešená zůstala otázka živočišné výroby, je zde pouze jasnozřivá zmínka o blíže nespecifikované vegetativní hybridisaci. Že by klonování? Neřešily se ani jižní a suché plody, tedy ještě v roce 1975 nedostatková socialistická klasika, natož kávovníky nebo kakaovníky. Kupodivu není ani řeč o kukuřici, která měla být vzápětí mohutně propagována soudruhem Chruščovem, nezmíněno zůstává i Mičurinovo ovocné stromoví určené k pěstování za polárním kruhem i kubánské pomerančeS. O tom, že by u nás jen o padesát let později i bez hydroponiky hrozilo pálení nadbytečného obilí v elektrárnách nemohli mít samořzejmě tehdejší redaktoři VTM ani potuchy, už proto že elektrárny měly v budoucnu existovat jen termonukleární. atomové, nebo vodní. A navíc se tak tehdy (i později) ke své úrodě chovali jen kapitalisté ve třetím světě, kteří za účelem udržení svých vysokých zisků v lokomotivách topili kávou a do moře vrhali celé lodní náklady pomerančů.

Pozadu nezůstaly ani společenské vědy, zvláště ekonomové, kteří vypracovali podrobnou prácii o přechodu ze socialismu do komunismu v našich podmínkách, a lingvisté se svým několadílným obecně závazným slovníkem českého jazyka. Astronomové přispěli novými výpočty dokazujícími, že planeta Pluto byla kdysi měsícem Neptunu stejně jako jeho současní průvodci Triton a Nereida a odtrhnuvší se Vulcan, nyní desátá planeta Sluneční soustavy. Tady skutečnost předčila očekávání. Kromě Tritonu a Nereidy objevených roku 1846 a 1949 našli astronomové ještě deset dalších Neptunových měsíců, ne však pomocí díky výpočtů, ale pozorováním. Sonda Voyger II. jich v roce 1989 objevila celkem šest (Despina, Galatea, Larissa, Naiada, Proteus, Thalassa) a pozemské dalekohledy ze Země zbývající čtyři (v roce 2002 dosud nepojmenované měsíce S/2002 N1, S/2002 N2, S/2002 N3 a o rok později ještě S/2003 N1). Sám Pluto má potom průvodce Chárona objeveného v roce 1978. A vloni došlo daleko za Plutem i k objevu desáté planety, jenomže tak malé, že má být, podobně jako Pluto, nazýváná „jen“ planetoidou. Nedostalo ani jméno Vulkán či jméno jiného antického boha, jak by se z tradice slušelo, ale Sedna po bohyni eskymácké.

O čtyři roky později, v roce 1959, přišla Věda a technika mládeži s dalším pozoruhodným článkem „Lidé změní tvář Země“. Pojednával o vskutku velkolepých plánech. Jeho autor například zavrhnul vybudování dvou přehrad, které by oddělily Středozemní moře od Černého a od Atlantiku. Středozemní moře by se tak časem částečně odpařilo a jeho hladina klesla. Jistý přítok z Atlantiku i Černého moře by zůstal zachován a poháněl by turbíny v přehradních elektrárnách. Nově získaná souš by sloužila jako orná půda. (Dalším vedlejším důsledkem by bylo množství nových archeologických nálezů možná včetně Atlantidy, ale o tom už článek nepíše.) Autor míní, že není třeba vysoušet Středozemní moře, když pro potřeby zemědělství můžeme zavodnit Saharu přehrazením Konga. Nebude pak zapotřebí ani rozpouštět grónské ledy pomocí vodíkové pumy, jak v čiré touze po senzaci navrhuje francouzský inženýr Rougeron. Reálné jsou naopak plány sovětských inženýrů, kromě již zmíněného zavodnění Sahary rovněž zavodnění vysychajícího Kaspického jezera obrácením toku řek Obu a Jeniseje ze severu na jih, nejpozději během příštích pětadvaceti let, tj. do roku 1984. Ze stejné dílny je i plán na přehražení Beringovy úžiny. Tím se ledová voda nedostávala už ze severu na jih a „zateplila“ by se celá Sibiř přihřívaná navíc teplými japonskými proudy. Prochladlý Vladivostok, který leží na stejné zeměpisné šířce jako francouzské letovisko Nice, by tak získal i odpovídající teplé podnebí. Podobnou přehradou by bylo možné i ze slaného otevřeného Baltu do patnácti let vytvořit daleko lepší sladkovodní uzavřené jezero. Autor článku byl sice přesvědčen, že toto jsou plány, které „nezůstanou jen na papíře“ – a stalo se. Světová ekologie tak přišla o řadu opravdu velkých témat.

Optimismus, to je společný jmenovatel všech těchto „výhledů“ z padesátých let. Snad byl až tak povinný, snad autoři „výhledů“, sotva deset let po nejstrašnější válce v dějinách lidstva a v době stalinských čistek, represí a násilné kolektivizace vesnice skutečně věřili, že ten budoucí svět bude opravdu o tolik lepší.. V každém případě končí slovy adresovanými čtenářům v roce 1975: „Až se někomu z vás dostane toto číslo do rukou, snad se útrpně usmějete a řeknete si, že jsme vývoj nedocenili, že překonal naše očekávání. (…) a vy v budoucnu se budete smát, oč jsme zůstali pozadu za skutečností!“

Takový optimismus se zdá nepřekonatelný, ale čistokrevnému kapitalistovi A. C. Clarke se to v šedesátých letech podařilo, když na rok 1980 naplánoval přistání na jiných planetách, o dvacet let později jejich osídlení a na rok 2090 rovnou nesmrtelnost. Nejmocnější našeho světa však místo toho jako hlavní problém dnes zcela prozaicky řeší globální oteplení a chudobu třetího světa a my méně mocní nevolíme mezi dovolenou na Měsíci a na Marsu, ale hledíme se vyhnout našim pozemským dopravním zácpám. Škoda – svět, který nenastal, byl v řadě ohledů jistě výrazně zajímavější.

Jitka Lenková

Bude se konat

Tajemství templářské legendy hradu Veveří

1. 5. 2011 - 30. 10. 2011 Státní hrad Veveří, Brno

Opět se otevře i otázka výskytu templářského pokladu na hradě, která je stálým zdrojem inspirace pro řadu archeologů, historiků, ale i „laických“ hledačů pokladů. Projekt vznikl díky podpoře společnosti Templářské sklepy Čejkovice.

Prostřednictvím spojení slova, obrazu a hudby se od 1. května odhaluje tajemství templářské legendy hradu Veveří. Prezentovány jsou indicie i doposud nevyřešené otázky, které se objevily v průběhu staletého bádání. Veřejnosti je představen i umělecký poklad nevyčíslitelné hodnoty – obraz Madony z Veveří ze 14. století. Je považovaný za špičku české gotické malby. Originál obrazu se nachází ve sbírce Národní galerie v Praze, na Veveří bude k vidění jeho fotokopie.

Výstava přináší i další témata z historie krajiny kolem brněnské přehrady: podoba krajiny před vybudováním přehrady a její výstavba, budování tzv. německé dálnice, rozvoj kouzelného místa Tři kříže nad Chudčicemi. Návštěvníci mají příležitost dostat se i do zatím nepřístupných prostor hradu. Generálním partnerem výstavy jsou Templářské sklepy Čejkovice, jejíž historie je s řádem templářů nepochybně spjata. Proto sklepy dlouhodobě podporují projekty, které se snaží objasnit početná tajemství těchto středověkých rytířů. K výstavě kromě finanční podpory a zajištění templářských rekvizit připravuje vinařské družstvo i speciální edici vín.

Výstava potrvá až do října 2011. Ke konci výstavy bude na Veveří a v okolí opět otevřen geofyzikální průzkum s využitím nejmodernějších technologií. Možná se konečně podaří zjistit, co všechno skrývá pověstné veverské podzemí.

Vstupné: 30/50 Kč

Pořadatel: Státní hrad Veveří

Telefon pořadatel: +420 549 420 164

Adresa pořadatele:Státní hrad Veveří, Veveří, 664 71 Veverská Bítýška

E-mail pořadatele:kastelan@veveri.cz

WWW pořadatele:www.veveri.cz

Odkazy:

http://www.veveri.cz/vystava/

MEZINÁRODNÍ VÝSTAVA ZDRAVÍ A ESOTERIKY

39. MINERVA

1.–2. října 2011 10:00–18:00

Michnův palác

Újezd 450/40, Praha 1 – Malá Strana

(součást Tyršova domu, poblíž lanovky na Petřín)

Minerva vyvrací mýty o zdravé výživě

Látky, které reklama, a dokonce i někteří lékaři vyzdvihují jako zdraví prospěšné, nám ve skutečnosti v mnoha případech škodí. Jak je poznáte? To vám o prvním říjnovém víkendu na 39. Minervě – mezinárodní výstavě zdraví a esoteriky v Michnově paláci na pražské Malé Straně prozradí prof. Anna Strunecká.

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. se škodlivinami v potravinách, nápojích, kosmetice, lécích a doplňcích stravy zabývá již mnoho let a je také autorkou velmi úspěšné knihy Doba jedová. Ve své přednášce vám ukáže historii vzniku některých mýtů o užitečnosti látek, kterým bychom se měli důsledně vyhýbat, a prozradí způsoby, jak se toxinům bránit v každodenním životě.

Co vám o jídle neřekli

Na zdravou výživu a léčbu pomocí stravy budou zaměřeny i další zajímavé přednášky a semináře výstavy. Mgr. Hanka Synková: VŠECHNO JE JEDlé aneb CO JÍST, KDYŽ NÁM NĚCO CHYBÍ.

Autorka stejnojmenné knihy pojedná o méně známých plodinách (ačokča, kustovnice, quinoa…) i o všeobecně známých, leč opomíjených potravinách - jak se dají využít pro zdraví a jak si připravovat zdravá jídla tak, aby nám to i chutnalo. Dále dle zájmu publika pohovoří o tom, kterým druhům potravin dávat přednost. Dozvíte se, že i plevely mohou být jedlé, chutné a zdravé.

Uznávaný fytoterapeut Roman Kindl vás naučí, jak si vytvářet jídelníček podle jednotlivých ročních období a dietoložka MUDr. Eva Moučková vám na příkladech ze své praxe ukáže, proč bývá návrat k tradiční stravě našich předků většinou užitečnější, než slepé následování moderních výživových směrů.

Zdravá výživa ovšem není to jediné, co vás čeká:

Mgr. Vladimír Halama vás seznámí se směrem psychosomatické medicíny, která vnímá nemoc jako symbol, jenž nám může pomoci změnit život k lepšímu.

Peruánský šaman Juan Carlos Pacaya Gomez pohovoří o magických zvířatech Amazonie a naučí vás šamanské meditační popěvky.

Primář MUDr. Jan Miklánek vás seznámí s přednostmi a možnostmi využití lékařsky vedené hypnózy a předvede její ukázky s lidmi z obecenstva.

A samozřejmě zde můžete kontaktovat přední české a zahraniční odborníky z oblasti zdraví, alternativní medicíny, fytoterapie, astrologie, numerologie, výkladu karet a dalších medicínských a esoterických směrů a nakoupit spoustu užitečných zdravotních pomůcek, odborné literatury a mnohé další zajímavosti za zvýhodněné ceny.

Přesný program a další zajímavé informace najdete na www.minervazdravi.com.

"Vzpomínky na UFO aneb něco je ve vzduchu!"

Dne 3. 11. 2011 v 18.00 h. se bude konat přednáška Rostislava RAJCHLA "Vzpomínky na UFO aneb něco je ve vzduchu!" na Hvězdárně Prostějov. Ohlédnutí za pozorováním UFO z přelomu 80. a 90. let min. století v uherskohradišťském regionu. Přednášející s dvacetiletým odstupem přehodnotí některé hypotézy o pravděpodobném původu podezřelých světelných jevů. Zároveň půjde o sondu do vnímání extrémních jevů, lidské psychiky a touze po tajemnu.
Ing. Rostislav Rajchl (*1953), vedoucí hvězdárny Domu kultury Uherský Brod. email: hvezdarna@ub.cz. Vystudoval ČVUT, obor geodézie a geodetická astronomie, specializace družicová geodézie a geodetická astronomie. Kromě popularizace astronomie se zabývá archeoastronomií. Do okruhu jeho badatelského zájmu patří M. R. Štefánik, astronomie v díle J. A. Komenského a analýzy astronomických záznamů z kronik. Publikuje v časopisech Kosmos, Astropis, v denním tisku, v archeologických sbornících. Vstuné 20 Kč.

----------------------------------------------------------------------------------------------------

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Stránky připravuje: Badatelské centrum Statenice, kontakt: lenkova@volny.cz

Hodnocení: nejlepší 1 2 3 4 5 odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno

Článek ještě nebyl okomentován.

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
	[b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi:	Součet čísel třináct a devět

Jméno:
Heslo:

Vítejte v Záhadnu 21. 9. 2011 a každou další středu!

Komentáře

Nový komentář