Tajemné Česko a Slovensko

Táborský poklad nalezneme v prostorách  táborského hradu Kotnov, který na přelomu tisíciletí prošel   velkorysou přestavbou na špičkový hotel. Obnovena byla i působivá renesanční sladovna, dnes výstavní síň věnovaná od roku 2006 stálé expozici „Táborský poklad“. číst dál

Jenom ozdoba krajiny anebo strážci dávných tajemství? číst dál

Vydejme se dnes třeba na Šumavu. Nečekají tam na nás jen hluboké lesy a téměř nepoškozená příroda bývalého hraničního pásma, ale také podivuhodné pověsti obsahující pozoruhodné informace o naší minulosti. číst dál

Záhady Faustova domu číst dál

Strašidelný hřbitov v Noutonicích - rejdiště přízraků číst dál

TV Nova se zase jednou podařilo odvysílat pořad se záhadologickou tématikou, hned však vzbudil negativní reakce. Asi už tušíte, že jde o reportáž z cyklu Na vlastní oči, tentokrát o záhadách na hradě Houska a Máchově časoprostorovém přesunu. Pokud jste ho minulý týden nestihli, můžete ho shlédnout na číst dál

Pohled z vesmíru na Zemi na středověké fresce číst dál

Všechno už tu bylo – s létajícím autem nepřišla poprvé Rowlingová a její Harry Potter, ale objevil se zřejmě již počátkem 20 st. nad Mimoní. číst dál

Když se hrábne do dna Vltavy, najde se opravdu ledacos. Přesvědčili se o tom i stavbaři, kteří nedávno opravovali Rašínovo nábřeží. Kromě běžného odpadu, zbytků zbraní a munice a dalších zajímavosti vytáhli na světlo také nádherně zdobený žulový blok. Přestože to je opravdu unikátní kousek, žádné muzeum o něj neprojevilo zájem. A tak kámen zůstal v péči pracovníků Staveb silnic a železnic a.s., kteří pro něj našli nové místo, u jezírka vedle sídla své společnosti ve Stodůlkách. číst dál

Kámen  se nachází v lese nedaleko hájenky. Když se jede z Plzně na Tachov, tak za Tisovou přibližně na polovině cesty do Trnové je vpravo asi 500 m od cesty vidět na kraji lesa hájovna.Při příjezdu do Trnové, tak asi 50 m za cedulí Trnová je odbočka doprava na polní cestu.Ta pak vede lesem až k hájovně. Asi 50 m za hájovnou vpravo a 30 m od cesty je ten šutr. číst dál

Vzpomínáte na Jana Kollára a  jeho „Stůj, noho posvátná!“?   Kvality jeho Slávy dcery jsou z literárního hlediska samozřejmě nezpochybnitelné, ale máme zde ještě několik dalších postřehů. Kollár například prosazoval, aby se místo Slované říkalo Slávové, (a v básni nejde potom o dceru slávy, ale o dceru Slovanů). Kollárovy filologické výpady ovšem udivovaly již jeho současníky, když např. název národa Poláci, Polák, odvozoval od phallus. číst dál

Představme si česko-moravské pomezí kolem roku 1000 n.  l. Čechy a Moravu odděluje bažinatý hraniční prales. Skrze něj vedou pouze tři soumaří obchodní stezky a tamější obchodní stanice mají doslova tolkienovský ráz. Nastupující křesťanství zvolna vytlačuje staré pohanské bohy a zapadlou hraniční pevnůstku čekají velké věci... číst dál

Nutnost mě donutila k pečlivějšímu uspořádání mého archivu i k ověření některých skutečností. Tak se mi tento týden ocitl v ruce výstřižek z časopisu Spirit z 12. 6. 2000 s výše uvedeným názvem. Vzhledem k chystanému obsáhlému dílu o našem  podzemí, jehož jednu lokalitu článek podle všeho postihuje, bylo třeba onen hrad Dolštejn umístit někam na naši mapu. To, že se hrad tohoto jména nevyskytuje v Encyklopedii českých radů, není překvapivé, nejsou tam všechny. Ale to, že odkaz na něj není na internetu (můžete se přesvědčit), je už podivné. Zkusila jsem tedy Dolstein – kromě hrsti osobních jmen vypadly pouze jeskyně ve Finsku tohoto jména. Pravda, vyústění zmiňované podzemní chodby je sice v jeskyni, ale to by se asi hradní pán nejmenoval Vojen. Na druhou stranu, stavitele jménem Ju-Ponk-Chen si pozvat mohl. Ovšem zmiňovaný mnišský řád inunciátů asi také neexistuje. Vůbec to spíše celé vypadá jako beletrie než jako záznam pověsti. Proč jinak by se také autor podepsal jako Kerut Draude, tedy Eduard Turek? Ale co kdyby? Víte snad vy něco o hradu Dolštejn? číst dál

Kdo z nás by si nepřál najít opravdový poklad! Jako děti jsme hltali "Ostrov pokladů" a zkoumali rákosí u blízkého rybníka, i když tam výskyt pirátů byl více než nepravděpodobný. Inspirováni dávnými pověstmi jsme nutili rodiče, aby s námi už konečně jednou vyrazili do těch podzemních chodeb pod místním hradem. S napětím jsme poslouchali vyprávění pamětníků, jak kdysi při bourání komína objevili plechovku s rakouskouherskými bankovkami a vzápětí vyrazili na průzkum babiččiny půdy. A nakonec před spaním jsme alespoň před spaním snili o tom, co kdyby jednou ... Přitom pokladů je na světě kupodivu víc než dost. Jenom vědět, kde hledat. číst dál

Fádní krajinu středních Čech oživuje nepřehlédnutelná dominanta jednoho ze symbolů Čech, posvátné hory Řípu. Charakteristický tvar i výsostné umístění v krajině činí z tohoto kopce nepřehlédnutelné znamení. Začlenili ho naši předkové do tajemné sítě homolí, posvátných pahorků rozmístěných po celých Čechách? číst dál