Pozoruhodná kniha zřejmě renomovaného očního lékaře Ernsta Rifganoviče Muldaševa nese dlouhý název – Neuvěřitelné výsledky vědecké himalájské expedice. Podobně dlouhá je i kniha, čtyři stovky stránek pozoruhodných faktů.
Ze začátku začíná autor ještě krotce těmito fakty: Nejdůležitější části každého lidského obličeje je partie okolo očí. Nese nejvíce informací, které jsou měřitelné. Na základě této oční partie je možné rekonstruovat i jinak neznámý obličej. Vezmeme-li oči z tibetských chrámů, dostaneme tvář dávných (humanoidních) obyvatel Tibetu, Atlantiďanů a Lemuřanů. Tyto bytosti jsou dosud mezi námi. V hibernovaném stavu, tzv. samádhí, sedí v tureckém sedu v nepřístupných jeskyních nejen v Tibetu, již tisíce let. O jeskyně se starají tzv. zvláštní lidé a navíc jeskyně ještě chrání psychická energie jejích obyvatel, která může nezvané návštěvníky až zabít. I mimořádní lidé naší doby mohou vejít do samádhí v jeskyních po boku Atlantiďanů a Lemuřanů.
Takovéto informace nemohly nechat autora v klidu a do Tibetu se vypravil. Podle vlastních slov se dostal až do jedné takové jeskyně a ve slabém světla baterky (víc mu zvláštní lidé nepovolili) uviděl „nějaké kameny a několik tmavých výstupků nad podlahou. Ano, zřejmě to jsou postavy lidí. V tom pološeru se mi zdáli obrovští.“ I na autora působila psychická bariéra, která se u něj projevila nesnesitelnou bolestí hlavy. Spokojil se proto s pohledem na to, co považoval za bytosti ve stavu samádhí a jeskyni opustil.
Co s takovou těžko uvěřitelnou informací? Buď je možné si ji osobně ověřit, vydat se v autorových stopách do tibetských jeskyň a možná dokonce uvidět totéž. Byly to opravdu hibernující Atlantiďané, Lemuřané a jogíni našeho věku? Nebo jen zrakový klam vybičované mysli, která ovlivněna četou Blavatské a Lobsanga Rampy, prostě viděla, co vidět chtěla?
Mohli bychom si Muldaševovo vyprávění dokonce ověřit i na místě. S patřičným finančním zázemím by bylo možné uspořádat příslušnou expedici, místo lidí stíhaných psychickou bariérou do nitra jeskyně vyslat třeba robota s videokamerou. Kdyby se Muldaševovo vyprávění potvrdilo, setkání s těmito bytostmi by bylo pro naši civilizaci asi stejně převratné jako setkání s mimozemšťany (nepůjde-li dokonce o totéž) se všemi nepříznivými důsledky pro náš svět. Na druhou stranu je to jediná možnost, jak tuto hádanku vyřešit.
Kromě hledání předchozích civilizací se Muldašev zamýšlí šířeji nad civilizací naší, jak vyplývá třeba z názvů kapitol Zdivočení jako regresivní evoluční faktor, Negativní aura nad Ruskem nebo Dobro, láska a zlo. Kniha „Neuvěřitelné výsledky vědecké himalájské expedice“ je první z autorových knih u nás, následovat by dle sdělení vydavateli měla díla „Hledání města bohů – Tragické poselství předků“ a „Hledání města bohů – Zlaté desky Harati“ na podobné téma.
Jitka Lenková