Tim Depopulos
Svobodní zednáři
Málokterá publikace věnovaná svobodnému zednářství má tak široký záběr od minulosti po současnost a je také zároveň perfektně vypravena po obrazové stránce a nepostrádá ani rejstřík. Chcete-li se pokusit modernímu světu a jeho skrytým proudům, přinese vám tato výpravná publikace řadu zajímavých podnětů. Víte třeba, že v roce 2001 vlastnilo pouhých 5% amerického obyvatelstva 59% veškerých finančních prostředků v zemi? A že horní 2 % získávají více peněz než dolních 50% obyvatel? To takto jistě nefunguje samo sebou? Anebo ano?
vydalo nakladatelství
METAFORA, U Krbu 1515/35, 100 00 Praha 10
tel.: +420 274 771 407 helena@metafora.cz
262 x 200 mm, 128 str. křídový papír,
cena 349, Kč
na http://www.metafora.cz/knihy/vydane?product=169
pouze 329,- Kč
O autorovi
Antropolog Tim Dedopulos se narodil roku 1969 ve Velké Británii, programově se věnuje esoterickým tématům, jako jsou kabala, magie anebo symboly. Zabývá se také teorií her, jejichž účastníci si vyberou nějakou roli a tu potom hrají (role-playing games), píše i hororové příběhy a mnoho dalšího. Celkem publikoval již na osmdesát prací.
Ukázka z knihy Svobodní zednáři:
Exoterické svobodné zednářství
Podle běžných představ je řád svobodných zednářů velkou organizaci, jednotným celkem, který má zastoupení na všech kontinentech. To může spolu s obecným omylem, že jde o tajnou organizaci, navozovat u lidí tíhnoucích k různým spikleneckým teoriím určitou nervozitu, což se dá celkem dobře pochopit. Představa obrovského, ponurého a tajného řádu s chapadly vystupujícími z centra, jež se podobá oku ukrytému v pyramidě, a rozpínajícími se po celém světě je nepochybně silná, lákavá, hrozivá, ale naštěstí nepravdivá.
Skutečnost je taková, že svět svobodných zednářů je natolik různorodý, geograficky rozdrobený a rozdělený, že vlastně ani nemůžeme hovořit o svobodném zednářství obecně. Podobně jako většina filozofických a náboženských systémů bylo i svobodné zednářství v průběhu své existence vykládáno a vyjadřováno nejrůznějšími způsoby. Nepotkáte dva svobodné zednáře, kteří by vám poskytli tutéž definici řádu, a občas se budou jejich myšlenky zásadně lišit. Neexistuje pravidlo nebo základní princip, které by nepodléhaly výjimce. Jediný aspekt, na němž se všichni svobodní zednáři shodnou, je důležitost řádu svobodných zednářů jako takového. Přesto existuje jádro zednářské zkušenosti. Většina se jich v mnoha ohledech shodne. A jak uvidíme v této kapitole, odchylky a odlišnosti prostě celku dodávají na kráse a zajímavosti.
Vnitřní struktura
Většinu nových členů překvapí zjištění, jak chaotická je mezinárodní struktura řádu svobodných zednářů.
Je na hony vzdálena strach nahánějícímu spikleneckému spolku, jak si jej tolik teoretiků představuje. Řád je ve skutečnosti natolik rozštěpený, že vlastně ani nemůžeme hovořit o jedné organizaci.
Na nejnižších úrovních je struktura poměrně přímočará. Základní stavební jednotkou řádu svobodných zednářů je velká lóže (někdy rovněž zvaná velký orient). Ta plní administrativní funkci a spojuje čtyři nebo více "symbolických" neboli regulérních lóží, kterým poskytuje základní pravidla a směrnice. Členové velké lóže ve většině případů předtím sloužili jako mistři jedné nebo více regulérních lóžích patřících pod tuto velkou lóži. Vůči mateřské lóži však zpravidla nemají žádné konkrétní povinnosti. Ti, kdo slouží ve velké lóži, mají dost volného času, aby jej zasvětili výpomoci v centrální správě a dalších organizačních službách podle potřeb. Očekává se od nich, že po několika letech v regulérní lóži získají dostatek zkušeností a náležitý přehled, aby byli schopní vést skupinu.
Symbolické svobodné zednářství
Převážná část všech činností svobodných zednářů spadá do rozsáhlé kategorie zvané symbolické svobodné zednářství Odtud symbolická lóže; jinde však může být známa jako Modrá lóže nebo jako cechovní svobodné zednářství. Řečeno stručně, symbolické lóže představují to, co se lidem obvykle pod pojmem lóže svobodných zednářů vybaví - místní organizaci vedenou ctihodným mistrem a jeho pobočníky, jež zasvěcuje nové členy do svobodného zednářství a projednává otázky místního a domácího významu. Takové lóže tvoří převážnou část světa svobodných zednářů a pro většinu z nich rovněž představují obzor jejich zájmů.
V řádu svobodných zednářů existují pouze tři opravdové pozice - učedník (první hodnost), tovaryš (druhá hodnost) a mistr zednář (třetí hodnost). I když v nauce existuje celá řada dalších hodností - zmíníme se o nich za okamžik - nemají samy o sobě žádnou autoritu nebo hierarchickou váhu. Ctihodný mistr lóže samozřejmě lóži vede a podle toho se mu dostává uznání. nicméně zůstává mistrem svobodným zednářem; do této pozice se totiž může dostat každý. kdo dosáhl této hodnosti. To, že si jsou všichni mistři svobodní zednáři rovni, je jeden z tradičních principů svobodného zednářství, bez ohledu na to, jakým dalším učením projdou.
Kandidát začne svůj život svobodného zednáře jako žadatel, zcela mimo organizaci. První zkušeností se svobodným zednářstvím, které se takovému čekateli dostane, je až sám obřad zasvěcení, při němž získává první hodnost - stává se z něho učedník. Zasvěcovací tituál pro tuto a následující hodnost žadatele symbolicky uvádí do života pomocníka při stavbě Šalamounova chrámu. Nový svobodný zednář je při tomto obřadu poučen, že je důležité pracovat na stavbě chrámu, jenž symbolizuje jeho dobrý charakter, a že je třeba se naučit ovládat emoce ve prospěch mravních zásad. Přitom se zdůrazňuje povinnost dodržovat pravidla a nařízení. Po obřadu se může nový učedník účastnit všech setkání lóže, jež nejsou určena výhradně členům s vyšší hodností - těmi jsou zasvěcovací obřady spojené s udělením druhé a třetí hodnosti a setkání mistrů. Většina lóží nedává začínajícímu učedníkoví právo hlasovat při některých rozhodováních, někdy do konce při žádném; to se samozřejmě v jednotlivých lóžích liší. Ve většině lóží rovněž platí nepsané pravidlo, že se nejmladší člen lóže dobrovolně zhostí jakékoli práce, kterou je třeba pro lóži udělat.
Když lóže uzná, že je nový člen připraven, že projevil opravdový zájem a je spolehlivý, dojde na obřad zasvěcení do druhé hodnosti. Tím se z učedníka stane tovaryš neboli bratr svobodný zednář. Podobně jako skutečný tovaryš je nový bratr seznámen s nástroji, jejichž prostřednictvím může pochopit svět a v jeho rámci své postavení - jde o pět smyslů, typy architektury, principy geometrie a sedm svobodných umění a řemesel. Detaily ceremonie se opět liší od jedné lóže ke druhé, obecně však platí, že tovaryš musí opustit halu lóže pouze tehdy, koná-li se obřad zasvěcení do třetí hodnosti, může volit ve všech otázkách týkajících se lóže a nemusí dělat poslíčka. Za nějaký čas - podle uvážení lóže - bude bratr svobodný zednář zasvěcen do třetí hodnosti a stane se mistrem.
Když člen získá po zasvěcení třetí hodnost a vstoupí do "nejvyššího a velebeného" postavení mistra svobodného zednáře, tedy nejvyššího možného, stává se mu dostupným celý řád. Symbolika spojená s touto hodností vychází z legendy, jež popisuje zavraždění hlavního stavitele Šalamounova chrámu v Jeruzalémě, a kandidáta učí, že nesmí podvádět. zpronevěřovat a dopouštět se bezpráví na svých společnících, a naopak musí pomáhat a radit tam, kde je třeba. Chrám je neúplný a jeho vnitřní výstavba znamená práci na celý život. Mistr zednář může sloužit jako jeden z představených lóže; může navštívit každou jinou uznanou lóži, která ho pozve; může se stát členem lóží zabývajících se výzkumem a výukou a může se zabývat hlubším učením a přijímat další pokyny, když vstoupí do jedné nebo více průvodních vzdělávacích skupin. Nic z toho se však samozřejmě od žádného člena nevyžaduje, i když jsou k tomu všichni povzbuzováni, a nic z toho nevede k udělení další hierarchické hodnosti. Existuje celá řada dalších hodností, jež vedou mistra zednáře dál různými cestami, ale všechny jsou pouze hodnostmi vedlejšími
2025 ©