Našli jste letos hodně bílých, tj. smrkových hřibů? Traduje se pověra (tuším, že se vyskytuje i někde v díle Oty Pavla), že hodně bílých hřibů znamená válku. Dříve bývala taková předpověď jednoznačnější, myslela se asi válka zasahující české země. Dnes je definice války u nás komplikovanější. Přímý vojenský útok nám asi přece jen nehrozí, hřiby nehřiby. Vztahuje se však zvýšený výskyt hřibů i na teroristické útoky, což je vlastně také válka? Takové nebezpečí by by již bylo i u nás reálnější. Naopak ve světě probíhá i v současnosti několik různých válek a probíhaly i v minulých letech, kdy se o přemíře hřibů v našich lesích rozhodně mluvit nedá.
Když jsem se letos začetla do starého dobrého Smotlachy z roku 1947, narazila jsem tam na tuto informaci:
V září r. 1934 vyrostly hřibů smrkových ve střední Evropě a zvláště u nás nesmírné spousty, takže byly na trhy dováženy přímo na fůrách a 1 kg jich v Praze prodáván i za 50 hal.
Pokud vím, žádná válka u nás po této úrodě bezprostředně nevypukla, jen v Německu proběhla Noc dlouhých nožů. Okupace i druhá světová válka začala až o pět let později,. v roce 1939. Do úvahy tak připadá jen tzv. španělská občanská válka (1937-1939), do které sice jednotlivě zasáhli i naši občané – byli to však ti, kteří v roce 1934 nasbírali ty hromady bílých hřibů?
Byla by to asi zajímavá studie, jak tato pověra o vztahu hřibů k válce vznikla –možná šlo o 1. světovou válku. Je pravda. Že dr. Smotlacha, který zaznamenává kde co, se o této pověře v souvislosti s hřiby nezmiňuje a na závěr příslušné statě jen konstatuje: Jen jich vždycky najít plný koš!
Jitka Lenková