Táborský poklad nalezneme v prostorách táborského hradu Kotnov, který na přelomu tisíciletí prošel velkorysou přestavbou na špičkový hotel. Obnovena byla i působivá renesanční sladovna, dnes výstavní síň věnovaná od roku 2006 stálé expozici „Táborský poklad“.
Pokladničky v podlaze
Jejím prostřednictvím mohou návštěvníci nahlédnout do historie domu ve Svatošově ulici 3, která začala vycházet najevo v roce 2001 při zcela běžné generální rekonstrukci celého objektu. Když se 6. listopadu pustili dělníci do práce na podlaze v zadním traktu domu, vůbec je nenapadlo, že za pár hodin narazí na opravdový poklad. Při kopání se jim podařilo prorazit starý ležící keramický džbán a z něj se začaly sypat stříbrné mince. Jak později spočítali archeologové, jeden z bývalých majitelů domu si takto nastřádal celkem 1430 grošů.
A nezůstalo jen u jedné „pokladničky“. Ani ne půl metru od první nádoby se druhého dne našel ještě jeden džbánek, tentokrát zazděný pod podlahou nastojato dnem vzhůru a dole uzavřený dřevěnou zátkou. Do něj si kdosi našetřil 2529 mincí – kromě grošů také množství drobnějších mincí. Všechno stříbro dohromady vážilo 7,5 kilogramu.
Úplatný měšťan?
Komu však toto bohatství patřilo a proč si svůj poklad majitel už nikdy nevyzvedl? Odpověď se zřejmě skrývá v požáru, který roku 1525 dům zcela zničil. Při něm patrně zahynul tehdejší majitel domu, velmi významný táborský měšťan Mikuláš Vlaský ze Sionu. Během let se stal rychtářem, opakovaně konšelem a členem tzv. šestipanského úřadu, který ve středověkých městech rozhodoval o hospodářských, trhových a stavebních záležitostech.A protože nejmladší mince pocházejí právě z roku 1525, předpokládá se, že všechno to bohatství si potají našetřil právě on. Své tajemství si vzal s sebou do hrobu, na spáleništi vyrostl nový dům a o pokladu pod ním neměl nikdo ani tušení.
Zůstává otázka, jak se mohl takového jmění, navíc většinou v drobných mincích, domoci? Podle jedné odvážnější teorie vybíral, možná i protiprávně, nějaké drobné poplatky, a ty, jako svůj mimořádný příjem, házel do džbánku pod podlahou jako do pokladničky škvírou v dlažbě. A to velmi pilně. Přitom nešlo o malou částku. Táborský poklad byl celkem vyčíslen na 46 kop, tj. na 2760 grošů. Za ty peníze se dal pořídit třeba menší pivovar nebo sedm hektarů polností. Obyčejný tovaryš s průměrnou mzdou čtyři groše týdně by těch 46 kop ovšem vydělával přes třináct let!
Zajímavými počty ale výstava nekončí. Krátce nahlédněme ještě do dvou období v dějinách domu čp. 308. Z doby před požárem se dochovaly pozdně středověké kamnové kachle a z přelomu 16. a 17. století část běžného vybavení domácnosti táborského městského písaře Václava Churáňka, jemuž dům tehdy patřil. Ani on si nežil špatně, protože řádově stovky kusů různých předmětů, především z keramiky a skla, se našly vyhozené do jímky pro odpad. Unikátní stříbrný poklad si na své objevení musel počkat až do 21. století – téměř pět set let.
Jitka Lenková
Některé z téměř pěti tisíců mincí nalezených v domě čp. 308
2025 ©